The Isa basya Upanishad:
ॐ पूर्णमदः पूर्णमिदं पूर्णात् पूर्णमुदच्यते ।
पूर्णस्य पूर्णमादाय पूर्णमेवावशिष्यते ॥
ॐ शांतिः शांतिः शांतिः ॥
om purnamadah purnamidam purnat purnamudachyate |
purnasya purnamadaya purname vavasisyate ॥
om shantih shantih shantih ॥
ॐ ईशा वास्यमिदँ सर्वं यत्किञ्च जगत्यां जगत् ।
तेन त्यक्तेन भुञ्जीथा मा गृधः कस्यस्विद्धनम् ॥१॥
om isa vasyamidam sarvam yatkincha jagatyam jagat ।
tena tyaktena bhunjitha ma grdhah kasyasviddhanam ॥ 1॥
कुर्वन्नेवेह कर्माणि जिजीविषेच्छतँ समाः ।
एवं त्वयि नान्यथेतोऽस्ति न कर्म लिप्यते नरे ॥२॥
kurvanneveha karmani jijivisecchhataD samah ।
evam tvayi nanyatheto'sti na karma lipyate nare ॥ 2॥
असुर्या नाम ते लोका अन्धेन तमसाऽऽवृताः ।
ताँस्ते प्रेत्याभिगच्छन्ति ये के चात्महनो जनाः ॥३॥
asurya nama te loka andhena tamasa''vrtah ।
taste pretyabhigacchhanti ye ke chatmahano janah ॥ 3॥
अनेजदेकं मनसो जवीयो नैनद्देवा आप्नुवन्पूर्वमर्षत् ।
तद्धावतोऽन्यानत्येति तिष्ठत्तस्मिन्नपो मातरिश्वा दधाति ॥४॥
anejadekam manaso javiyo
nainaddeva apnuvanpurvamarsat ।
taddhavato'nyanatyeti
tisthattasminnapo matarisva dadhati ॥ 4॥
तदेजति तन्नैजति तद्दूरे तद्वन्तिके ।
तदन्तरस्य सर्वस्य तदु सर्वस्यास्य बाह्यतः ॥५॥
tadejati tannaijati taddure tadvantike ।
tadantarasya sarvasya tadu sarvasyasya bahyatah ॥ 5॥
यस्तु सर्वाणि भूतान्यात्मन्येवानुपश्यति ।
सर्वभूतेषु चात्मानं ततो न विजुगुप्सते ॥६॥
yastu sarvani bhutanyatmanyevanupasyati ।
sarvabhutesu chatmanam tato na vijugupsate ॥ 6॥
यस्मिन्सर्वाणि भूतान्यात्मैवाभूद्विजानतः ।
तत्र को मोहः कः शोक एकत्वमनुपश्यतः ॥७॥
yasminsarvani bhutanyatmaivabhudvijanatah ।
tatra ko mohah kah soka ekatvamanupasyatah ॥ 7॥
स पर्यगाच्छुक्रमकायमव्रण- मस्नाविरँ शुद्धमपापविद्धम् ।
कविर्मनीषी परिभूः स्वयम्भू-र्याथातथ्यतोऽर्थान् व्यदधाच्छाश्वतीभ्यः समाभ्यः॥८॥
sa paryagacchhukramakayamavrana-
masnavira suddhamapapaviddham ।
kavirmanisi paribhuh svayambhu-
ryathatathyato'rthan vyadadhacchhasvatibhyah samabhyah ॥ 8॥
अन्धं तमः प्रविशन्ति येऽविद्यामुपासते ।
ततो भूय इव ते तमो य उ विद्यायाँ रताः ॥९॥
andham tamah pravisanti ye'vidyamupasate ।
tato bhuya iva te tamo ya u vidyayaD ratah ॥ 9॥
अन्यदेवाहुर्विद्ययाऽन्यदाहुरविद्यया ।
इति शुश्रुम धीराणां ये नस्तद्विचचक्षिरे ॥१०॥
anyadevahurvidyaya'nyadahuravidyaya ।
iti susruma dhiranam ye nastadvichachaksire ॥ 10॥
विद्यां चाविद्यां च यस्तद्वेदोभयँ सह ।
अविद्यया मृत्युं तीर्त्वा विद्ययाऽमृतमश्नुते ॥११॥
vidyam chavidyam cha yastadvedobhayaD saha ।
avidyaya mrtyum tirtva vidyaya'mrtamasnute ॥ 11॥
अन्धं तमः प्रविशन्ति येऽसम्भूतिमुपासते ।
ततो भूय इव ते तमो य उ सम्भूत्याँ रताः ॥१२॥
andham tamah pravisanti ye'sambhutimupasate ।
tato bhuya iva te tamo ya u sambhutyaD ratah ॥ 12॥
अन्यदेवाहुः सम्भवादन्यदाहुरसम्भवात् ।
इति शुश्रुम धीराणां ये नस्तद्विचचक्षिरे ॥१३॥
anyadevahuh sambhavadanyadahurasambhavat ।
iti susruma dhiranam ye nastadvichachaksire ॥ 13॥
सम्भूतिं च विनाशं च यस्तद्वेदोभयँ सह ।
विनाशेन मृत्युं तीर्त्वा सम्भूत्याऽमृतमश्नुते ॥१४॥
sambhutim cha vinasam cha yastadvedobhaya saha ।
vinasena mrtyum tirtva sambhutya'mrtamasnute ॥ 14॥
हिरण्मयेन पात्रेण सत्यस्यापिहितं मुखम् ।
तत्त्वं पूषन्नपावृणु सत्यधर्माय दृष्टये ॥१५॥
hiranmayena patrena satyasyapihitam mukham ।
tattvam pusannapavrnu satyadharmaya drstaye ॥ 15॥
पूषन्नेकर्षे यम सूर्य प्राजापत्य व्यूह रश्मीन् समूह तेजः ।
यत्ते रूपं कल्याणतमं तत्ते पश्यामि योऽसावसौ पुरुषः सोऽहमस्मि ॥१६॥
pusannekarse yama surya prajapatya
vyuha rasmin samuha tejah ।
yatte rupam kalyanatamam tatte pasyami
yo'savasau purusah so'hamasmi ॥ 16॥
वायुरनिलममृतमथेदं भस्मांतँ शरीरम् ।
ॐ क्रतो स्मर कृतँ स्मर क्रतो स्मर कृतँ स्मर ॥१७॥
vayur anilamamrtamathedam bhasmanta sariram ।
om krato smara kruta smara krato smara kruta smara ॥ 17॥
अग्ने नय सुपथा राये अस्मान् विश्वानि देव वयुनानि विद्वान् ।
युयोध्यस्मज्जुहुराणमेनो भूयिष्ठां ते नमउक्तिं विधेम ॥१८॥
agne naya supatha raye asman
visvani deva vayunani vidvan ।
yuyodhyasmajjuhuranameno
bhuyistham te namauktim vidhema ॥ 18॥
ॐ पूर्णमदः पूर्णमिदं पूर्णात् पूर्णमुदच्यते ।
पूर्णस्य पूर्णमादाय पूर्णमेवावशिष्यते ॥
ॐ शांतिः शांतिः शांतिः ॥
om purnamadah purnamidam purnat purnamudachyate |
purnasya purnamadaya purname vavasisyate ॥
om shantih shantih shantih ॥
“That is total, this is total, this total has been projected from that total. When this total merges with that total all that remains is - Total.”
ॐ पूर्णमदः पूर्णमिदं पूर्णात् पूर्णमुदच्यते ।
पूर्णस्य पूर्णमादाय पूर्णमेवावशिष्यते ॥
ॐ शांतिः शांतिः शांतिः ॥
om purnamadah purnamidam purnat purnamudachyate |
purnasya purnamadaya purname vavasisyate ॥
om shantih shantih shantih ॥
ॐ ईशा वास्यमिदँ सर्वं यत्किञ्च जगत्यां जगत् ।
तेन त्यक्तेन भुञ्जीथा मा गृधः कस्यस्विद्धनम् ॥१॥
om isa vasyamidam sarvam yatkincha jagatyam jagat ।
tena tyaktena bhunjitha ma grdhah kasyasviddhanam ॥ 1॥
कुर्वन्नेवेह कर्माणि जिजीविषेच्छतँ समाः ।
एवं त्वयि नान्यथेतोऽस्ति न कर्म लिप्यते नरे ॥२॥
kurvanneveha karmani jijivisecchhataD samah ।
evam tvayi nanyatheto'sti na karma lipyate nare ॥ 2॥
असुर्या नाम ते लोका अन्धेन तमसाऽऽवृताः ।
ताँस्ते प्रेत्याभिगच्छन्ति ये के चात्महनो जनाः ॥३॥
asurya nama te loka andhena tamasa''vrtah ।
taste pretyabhigacchhanti ye ke chatmahano janah ॥ 3॥
अनेजदेकं मनसो जवीयो नैनद्देवा आप्नुवन्पूर्वमर्षत् ।
तद्धावतोऽन्यानत्येति तिष्ठत्तस्मिन्नपो मातरिश्वा दधाति ॥४॥
anejadekam manaso javiyo
nainaddeva apnuvanpurvamarsat ।
taddhavato'nyanatyeti
tisthattasminnapo matarisva dadhati ॥ 4॥
तदेजति तन्नैजति तद्दूरे तद्वन्तिके ।
तदन्तरस्य सर्वस्य तदु सर्वस्यास्य बाह्यतः ॥५॥
tadejati tannaijati taddure tadvantike ।
tadantarasya sarvasya tadu sarvasyasya bahyatah ॥ 5॥
यस्तु सर्वाणि भूतान्यात्मन्येवानुपश्यति ।
सर्वभूतेषु चात्मानं ततो न विजुगुप्सते ॥६॥
yastu sarvani bhutanyatmanyevanupasyati ।
sarvabhutesu chatmanam tato na vijugupsate ॥ 6॥
यस्मिन्सर्वाणि भूतान्यात्मैवाभूद्विजानतः ।
तत्र को मोहः कः शोक एकत्वमनुपश्यतः ॥७॥
yasminsarvani bhutanyatmaivabhudvijanatah ।
tatra ko mohah kah soka ekatvamanupasyatah ॥ 7॥
स पर्यगाच्छुक्रमकायमव्रण- मस्नाविरँ शुद्धमपापविद्धम् ।
कविर्मनीषी परिभूः स्वयम्भू-र्याथातथ्यतोऽर्थान् व्यदधाच्छाश्वतीभ्यः समाभ्यः॥८॥
sa paryagacchhukramakayamavrana-
masnavira suddhamapapaviddham ।
kavirmanisi paribhuh svayambhu-
ryathatathyato'rthan vyadadhacchhasvatibhyah samabhyah ॥ 8॥
अन्धं तमः प्रविशन्ति येऽविद्यामुपासते ।
ततो भूय इव ते तमो य उ विद्यायाँ रताः ॥९॥
andham tamah pravisanti ye'vidyamupasate ।
tato bhuya iva te tamo ya u vidyayaD ratah ॥ 9॥
अन्यदेवाहुर्विद्ययाऽन्यदाहुरविद्यया ।
इति शुश्रुम धीराणां ये नस्तद्विचचक्षिरे ॥१०॥
anyadevahurvidyaya'nyadahuravidyaya ।
iti susruma dhiranam ye nastadvichachaksire ॥ 10॥
विद्यां चाविद्यां च यस्तद्वेदोभयँ सह ।
अविद्यया मृत्युं तीर्त्वा विद्ययाऽमृतमश्नुते ॥११॥
vidyam chavidyam cha yastadvedobhayaD saha ।
avidyaya mrtyum tirtva vidyaya'mrtamasnute ॥ 11॥
अन्धं तमः प्रविशन्ति येऽसम्भूतिमुपासते ।
ततो भूय इव ते तमो य उ सम्भूत्याँ रताः ॥१२॥
andham tamah pravisanti ye'sambhutimupasate ।
tato bhuya iva te tamo ya u sambhutyaD ratah ॥ 12॥
अन्यदेवाहुः सम्भवादन्यदाहुरसम्भवात् ।
इति शुश्रुम धीराणां ये नस्तद्विचचक्षिरे ॥१३॥
anyadevahuh sambhavadanyadahurasambhavat ।
iti susruma dhiranam ye nastadvichachaksire ॥ 13॥
सम्भूतिं च विनाशं च यस्तद्वेदोभयँ सह ।
विनाशेन मृत्युं तीर्त्वा सम्भूत्याऽमृतमश्नुते ॥१४॥
sambhutim cha vinasam cha yastadvedobhaya saha ।
vinasena mrtyum tirtva sambhutya'mrtamasnute ॥ 14॥
हिरण्मयेन पात्रेण सत्यस्यापिहितं मुखम् ।
तत्त्वं पूषन्नपावृणु सत्यधर्माय दृष्टये ॥१५॥
hiranmayena patrena satyasyapihitam mukham ।
tattvam pusannapavrnu satyadharmaya drstaye ॥ 15॥
पूषन्नेकर्षे यम सूर्य प्राजापत्य व्यूह रश्मीन् समूह तेजः ।
यत्ते रूपं कल्याणतमं तत्ते पश्यामि योऽसावसौ पुरुषः सोऽहमस्मि ॥१६॥
pusannekarse yama surya prajapatya
vyuha rasmin samuha tejah ।
yatte rupam kalyanatamam tatte pasyami
yo'savasau purusah so'hamasmi ॥ 16॥
वायुरनिलममृतमथेदं भस्मांतँ शरीरम् ।
ॐ क्रतो स्मर कृतँ स्मर क्रतो स्मर कृतँ स्मर ॥१७॥
vayur anilamamrtamathedam bhasmanta sariram ।
om krato smara kruta smara krato smara kruta smara ॥ 17॥
अग्ने नय सुपथा राये अस्मान् विश्वानि देव वयुनानि विद्वान् ।
युयोध्यस्मज्जुहुराणमेनो भूयिष्ठां ते नमउक्तिं विधेम ॥१८॥
agne naya supatha raye asman
visvani deva vayunani vidvan ।
yuyodhyasmajjuhuranameno
bhuyistham te namauktim vidhema ॥ 18॥
ॐ पूर्णमदः पूर्णमिदं पूर्णात् पूर्णमुदच्यते ।
पूर्णस्य पूर्णमादाय पूर्णमेवावशिष्यते ॥
ॐ शांतिः शांतिः शांतिः ॥
om purnamadah purnamidam purnat purnamudachyate |
purnasya purnamadaya purname vavasisyate ॥
om shantih shantih shantih ॥
The Isa or Isavasya upanishad got its name from the
commencing words of this Upanishad- 'Isavasyamidam' This upanishad is a very
eminent one among the upanishads.It is also known as Samhitopanishad, as it is
an integral part of Vajasaneyisamhita. It forms the last chapter of
Sukla-Yajurveda-samhita.
ॐ पूर्णमदः पूर्णमिदं पूर्णात् पूर्णमुदच्यते ।
पूर्णस्य पूर्णमादाय पूर्णमेवावशिष्यते ॥
ॐ शांतिः शांतिः शांतिः ॥
पूर्णस्य पूर्णमादाय पूर्णमेवावशिष्यते ॥
ॐ शांतिः शांतिः शांतिः ॥
“That is total, this is total, this total has been projected from that total. When this total merges with that total all that remains is - Total.”
'Acceptance' is a word which introduces us
with the
culture of love, where one does not
tolerate another nor does refute anyone by
any
means instead accepts everything. When one
becomes total, he becomes .There always has
been a conflict about the greatness between
the
path of karma(action) and the path
of
naishkarma(renunciation)or knowledge, in
achieving the ultimate supreme peace and bliss.
This doubt arose in the mind of Arjuna as well
when he asked Bhagavan Krisna:
“O
Janardana,if it be your opinion that wisdom is
superior to action why then
do you urge me to
action? Also you bewilder my understanding as
it were by a
seemingly conflicting statement!
Tell me for certain one of these by which I
may
attain the highest Good." (Bhagavat Gita:2 1-2)
The action creates some sort of vibration which
a wise
enlightened person shall call –the
apparent world that we witness. Unless one
reveals the quiet calmness of the Self one
remains unable in realising the true
nature of
the Self. The Instrument with which we seek to
search out and hold fast
the Truth has some
element viz. doubt or confusion in it and
definitely this is
a quality of mind to create a
second thought with every thought we assume
to
contemplate. The capability of performing a
task does vary with every individual,
and in
pursuing an Ideal which is so famous and yet
very hard to be attained,
requires not only
attention and perspiration but surely Sincerity,
Patience,
Perseverance and Purity.
The Upanishads serve to reveal the true, real
nature of the Self,
where as the Bhagavat Gita
or the other scriptures deals with the
emancipation
of the Individual. The Vedic
verses here in this Upanishad are the revealer
of
the true nature of the Self and has no
appendage with (Karma) action. The real
nature
of the Self being in Its purity, sinlessness,
shapelessness, omniscient,
transcendence,
eternity etc which in turn being the opposite to
the qualities
for the Self as agentship,
enjoiership etc. and impurity, sinfulness
enjoining
with karma or action. So the real
nature of the Self shall be in conflict with
those
qualities that are in appendage with karma, is
obvious.
Therefore the verses in this Upanishad destroy
all the ignorance
about the true nature of the
Self. The Upanishad acquaints us about the true
nature of the Self. And thereby produce
Knowledge of the oneness of the
individual Self
with the Absolute Self; uprooting all the sorrow
and delusion
that are incidental with this
mundane existence.
The anubhandya chatustaya for the upanishad
is as following: one who wants emancipation is
the competent student, the
unity with the
individual self with the Absolute Self is the
subject matter; the
relation of the upanishadic- text and
the subject matter consists
in the former being
the revealer of the of the later, and the purpose
is
eradication of ignorance and attainment of
Bliss Absolute
No comments:
Post a Comment